„Jsem na 50 té stránce, nedýchám, chce se mi brečet a cítím mír. Viděla jsem Ježíše a cítím soucit. Tato eKniha je něco neskutečného, TY jsi neskutečná. Ano, tohle byly moje pocity při čtení nové eKnihy „Byla jsem profiDomina a říkali mi Čarodějka“. EKnihu od Dagmar Baránkové jsem otevírala se zvědavostí a velkým nadšením. Přečetla jsem ji jedním dechem. Rezonoval se mnou její název a taktéž skutečnost, že eKniha není jen o poznání života autorky ale hlavě o poznání sama sebe. Většina knih je psaná lehce, tak aby si ji čtenář přečetl a odložil do knihovny. Dášina eKniha je ale něco zcela výjimečného. Je to kniha, která nám otevírá cestu k našemu JÁ, k pochopení našeho nitra, k objevení našich démonů a stínů, kteří nemusí být naši nepřátelé. K poznání naši Lilith a její energie. K pochopení historie našich duší, k pochopení paměti našich buněk a kódů, které si v sobě každý neseme. Její eKniha není letní románové čtení. Je to realita sama. Ne každý dokáže čelit realitě a nezavírat před ní oči. Ne každý chce poznat sám sebe a přebrat zodpovědnost za svůj vnitřní stav. Nicméně pro osoby, které jsou rozhodnuty poznat sami sebe, poznat a pochopit i ta nejtemnější zákoutí svého JÁ, je tato eKniha skvělým průvodcem a pomocníkem. Je to výborný nástroj, jak najít naši vnitřní rovnováhu. Jak správně pracovat s energiemi tak, aby náš život mohl být plnohodnotný a šťastný. Knihu bych z celého srdce doporučila všem. Ano, všem – i těm, kteří mají strach. eKniha je postavená tak, aby lidé se svým strachem dokázali pracovat. Dagmar dokonce v knize i uvádí, jak knihu číst, abychom byli schopni získat to, co nám sama chtěla předat. Jsem velice vděčná, že Dagmar našla sílu a odvahu a sama byla schopná zpracovat své stíny a démony. A to tak, že nyní může pomáhat i ostatním.

Podobně jako u předchozích svých knih mi dala Dáša svou eKnihu přečíst ještě před veřejným publikováním. S chutí jsem se do ní vrhl. Jenže tentokrát se četla obtížně. V prvních kapitolách Dáša popisuje své regresní vzpomínky z dob, kdy byly mučeny a upalovány čarodějnice, znásilňovány a sadisticky mučeny ženy v koncentračním táboře. Tyto popisované scény se mnou hodně zatřásly. Další kapitoly o prožitcích submisivní „otrokyně“ a později profesionální dominy již pro mne byly zkousnutelnější, neboť šlo již v podstatě o hru na mučení. Při čtení jsem si uvědomil, že také mám v sobě své velmi černé stránky, že jsou také spojeny se sexem a násilím. Bylo to takové zasvícení silnou baterkou do nejzazších zákoutí mé psyché. Znám ze svých snů paradoxní pocit svobody při fyzické nemožnosti pohnout svázaným tělem. Znám pocit létání nad tělem. Bylo pro mne překvapující, když tento pocit Dáša popsala ze zážitků ze sexuální bondage. Znám ze svých snů i slast z ovládání druhých. Díky popisu jsem si to dobře uvědomil. Se vzrůstajícím zájmem jsem četl další pasáže knihy. Vnímám, že bondage a BDSM praktiky mohou přinést do sexuálního vztahu novou dimenzi a současně se mohou stát pastí, přesně jak popisuje v závěru autorka. Děkuji Dáše za tuto knihu. Asi nebude pro široké publikum, ale těm, kteří zvládnou přečíst úvodní těžké pasáže, může přinést léčení a nasvícení nejtemnějších stránek duše, tak jako to kniha udělala u mě. Kniha mi potvrdila, že nastává doba léčení velmi starých a hlubokých traumat, které si neseme z velmi dávné i nedávné minulosti. Jan František Bím

Autorka nás v podobě příběhů vede do nejtemnějších zákoutí svého nitra, které po desítkách let odkrývá v podobě příběhů o svém životě. Ne aby nás ohromila, ne aby nás vyděsila, ale by nás připravila na to, setkat se s námi samotnými a s našimi temnými zákoutími, choutkami a stíny. Aby svůj život sama přijala, takový jaký byl. Aby přijala sama sebe. Není nic děsivějšího než naše vlastní stíny. Proto se před nimi celý život skrýváme a bojíme se jich více než čehokoliv v realitě. Nejen před ostatními, ale přes námi samotnými. A o tom jsou už několik tisíc let staré báje. Odráží úlohu ženy v životě a rozporuplné požadavky, které se na ní kladou. Na to autorka upozorňuje v propojení s mytologii a protikladech archetypů. Celou knihou se vine pointa – naše nenaplněná sexuální energie v dogmatech představ jak by mělo všechno být, jak to vyžaduje společnost, rodina nebo církev, stejně dál působí v podvědomí a ovlivňují rozhodnutí našich životů. Důsledkem jsou špatná životní rozhodnutí, utrpení a mnohdy promrhané životy. Období života Dominy ukazuje důsledky výchovy mužů samotnými matkami, kdy otcové nejsou přítomni kvůli pracovní vytíženosti nebo odejdou od rodiny. Zároveň ukazuje detailní pohled na psychiku mužů, kteří potřebují a vyhledávají ke svému naplnění služby Dominy. Za nejcennější považuji závěrečnou část, kdy autorka na svém příkladu ukazuje, jak se ze situací minulosti dostat různými technikami. Sám jsem některými z nich prošel a musím potvrdit jejich účinnost. Když jsem knihu četl poprvé, silně na mě emotivně zapůsobila, zvláště některé příběhy. Přímo i nepřímo u mne vyvolala procesy změn, které mne posunuly dál v harmonizaci mého života a nalezení prapůvodní podstaty problémů, které mne doposud provázely. Z celého srdce děkuji autorce za čas a osobní konzultace, které mi pomohly tyto věci uvidět a pochopit v souvislostech, přijmout je, přijmout sebe samého se vším všudy a uvolnit pouta dávných problémů a vzorců. Nyní jsem se ke knize vrátil před jejím vydáním a už ve mně nic nevzbuzuje. Mohu jí číst s pochopením a úctou, kterou chovám k člověku, který ve snaze pomoc co nejvíce lidem odkryl svoje nejtajnější a nejtemnější části svého života.

Novou knihu Dáši Baránkové jsem přečetl jedním dechem. Jedná se o průřez její tvorbou – kaleidoskop povídek, příběhů a úvah. Týkají se erotiky, sexuality v jejich nejrůznějších podobách. Dáša popisuje i svoji cestu k tomu, jak se stala profesionální dominou. Nejsilněji na mě působily pasáže, ve kterých popisuje různé BDSM praktiky a pocity, které při nich mají jak ti dominantní, tak jejich oběti. Oběti? Nemusí být vždy úplně jasné, kdo je vlastně oběť. Ze své praxe regresního terapeuta a holistického maséra mohu napsat, že sexuální energie je mocná síla, která může přinášet kromě potěšení také příležitost léčit stará zranění související se sexualitou, porodem, zneužíváním apod. A pokud je používána vědomě, s pokorou a úctou, tak i bolest, znehybnění a některé další BDSM praktiky mohou přinést světlo do temnoty, kterou si někteří z nás nesou. Jsem moc rád, že Dáša knihu napsala, protože podívat se do své temnoty není lehké, ale má to očistný účinek. Jak pro ni, tak i pro vás její čtenáře.

Dostala som sa ku e-knihe pani Dagmar Baránkovej a v jej názve vo mne niečo rezonovalo. Boli to dve slová Domina a Čarodejka. Pri čítaní prvých strán som ostala zmätená a chcela som e-knihu nechať nedočítanú. Vo svojich príbehoch sa dostáva do obdobia inkvizície a upaľovania čarodejníc. Sú to príbehy krásnych žien, ktoré boli obvinené a otrasným spôsobom boli mučené, aby z nich inkvizítor vyhnal diabla. Iné príbehy sú z koncentračných táboroch, kde ženy boli sadisticky mučené a znásilňované. Pri čítaní týchto príbehoch som si mnohokrát predstavila, o aké veľké muky v skutočnosti išlo. Vyvolávalo to vo mne ťažko opísateľný pocit- úzkosť, zviazanosť, bezmocnosť, hnev… Pri ďalšom čítaní som však začala chápať i samotný príbeh pani Dagmar. Tu sa mi do úst kladie otázka: ,,Čo my ženy a matky všetko dokážeme a ako musíme niekedy hlboko klesnúť, aby sme niečo pochopili a najmä našli samé seba?´´ Pomocou tejto e-knihy som spoznala i svet, ktorý do teraz mi bol pomerne neznámy. Táto e-kniha určite nie je pre širokú čitateľskú verejnosť a určite si nájde svojho osobitého čitateľa. Pani Dagmar našla silu a dala to všetko svoje trápenie a životnú skúsenosť na papier. Muselo ju to stáť veľa energie, to nedokáže hocikto. Svojou výpoveďou odkryla aj dvojitý život ľudí, ktorí vedú mnohí z nás.