Při hledání něčeho jiného jsem našla text, který hovoří o ctnostech, tedy o něčem, co se z naší společnosti začalo vytrácet. Je dobré si je připomenout. I s těmi pro někoho možná archaickými výrazy…

Ctnosti nejsou cool a husté, ale jsou trvale pravdivé.

Pokusíte-li se oprostit od případného odporu ke slovu Bůh, (já sama jsem s ním měla dlouhé roky problém díky církvi, která hlásá vodu a pije víno) a necháte je vstoupit do svého nitra, ucítíte možná esenci jeho podstaty. 

Co je ctnost

Ctnost je trvalá a pevná dispozice konat dobro. Jinými slovy je to zvyk konat dobro.

Lidské ctnosti vnášejí řád do našeho života. Jejich plodem je sebeovládání a radost z mravně dobrého života.

 

Kdo v sobě od mládí pěstuje ctnosti, má poklad, který dává životu hodnotu a smysl.

Každý, kdo rozvíjí své ctnosti, si může vážit sám sebe a když se ctnostmi řídí, váží si ho i ostatní lidé.

Základní ctnosti

Které jsou základní lidské ctnosti?

Moudrost, spravedlnost, statečnost a mírnost.

Co obnášejí, nám může objasnit jeden příběh.

V jednom muzeu byla výstava, jejíž téma znělo: Základní ctnosti.

Umělec tam nachystal sochy a pozval hosty.

Když vstoupili do sálu, spatřily čtyři postavy.

Sochu mladé krásné dívky, těhotné ženy, silného muže a starce nad hrobem.

Vyvstala zákonitá otázka: která z těch soch představuje moudrost, která spravedlnost, která statečnost a která mírnost?

Hosté začali přemýšlet.

Jako první odhalili Moudrost. To bude ten stařec. Ten vše hodnotí z pohledu věčnosti. Už se neptá jek užít radostí časného života, ale zkoumá jak dosáhnout radosti života věčného. Nemyslí už na dočasný požitek či prospěch, ale ptá se, co je ku prospěchu nesmrtelné duše.

Pak si prohlíželi sochu mladého silného muže. „Že by to byla statečnost?“ Ptali se autora díla. Ten je překvapil svou odpovědí. „Není to statečnost, ale mírnost.“ Hostům se to nezdálo. „Ta socha nevypadá na nějakého umírněného chudáčka.“ Sochař na to pravil: „Ctnost mírnosti taky žádný chudáček není. Je to pořádný silák, protože musí ovládnout všechny lidské vášně. Je to pořádný chlap, který drží na uzdě nesmírně silné koně.“

Přišli k soše těhotné ženy. Že by ona byla statečnost? Sochař se usmál a opět své hosty opravil: „Matka je symbolem spravedlnosti.“ V tu chvíli si mnozí vzpomněli, jak v dětství kolikrát neprávem od mámy dostali a začali nespokojeně hlučet. Sochař proto pokračoval: „Spravedlnost znamená dát každému, Bohu i lidem to, co mu patří. A na prvním místě patří Bohu i lidem láska. Naším životním úkolem je milovat. Kdo miluje, jedná spravedlivě. A matka, která dává sama sebe svému dítěti za příbytek i za pokrm, která nelituje bolesti, aby darovala život, je tím nejvznešenějším symbolem lásky.

Ocitli se před poslední sochou – mladou krásnou dívkou. „Proč je ta dívka symbolem statečnosti?“ Statečnost dává sílu k oběti a překonávání překážek v duchovním životě. Nevinná panna statečnost probouzí. Každý, kdo se do ní zamiluje, dostává odvahu se pro ni obětovat. A touto krásnou nevinnou pannou je duše každého z nás. Máme myslet na krásu své duše, milovat ji a nebát se pro ni podstoupit duchovní boje.

 

Komentáře

Jsem vypravěčka a vyprávím příběhy, které mi diktuje sám život. Jsou v nich aspekty jak vnější - viditelné, tak i ty skryté, které jsem se naučila vnímat. A také jsem průvodkyní temnými údolími i nebeskými výšinami lidské sexuality. Můj příběh najdete zde>>

Share This