Příběh, který vám dnes chci vyprávět, má svůj počátek před 18 lety. Je to poměrně dlouhá doba, a když se zamyslíte a ohlédnete, co vše se vám za tu dobu stalo, jaký kus cesty jste ušli, možná vám dojde, že je dobré občas udělat malou retrospekci a uvědomit si, odkud a kam kráčíte.

Tak se pohodlně usaďte a hned na začátku se nelekněte, budu vám vyprávět příběh profesionální dominy a profesionálního zločince. Ta domina jsem tehdy byla já a ten zločinec byl mým klientem. On samozřejmě věděl kdo jsem, já však neměla ani ponětí, koho mám před sebou.

Ještě musím doplnit, že tou dominou jsem se stala z nutnosti, abych přežila určitou etapu svého života. A dnes, s odstupem let jsem za tu velmi temnou zkušenost ráda. Pomohla mi přečkat nesmírně těžké chvíle. Jedno podmiňovalo druhé – abych přežila a vydělala na živobytí, musela jsem být silná, což mi pomáhalo zvládat neustálé prohry v mém osobním životě.

Proč se ten muž dal na dráhu zločinu nevím dodnes, jen tuším, že za vším jsou zranění z dětství a možná je tam i vliv minulých životů. Stejně jako u každého z nás, vše prožité, uložené v našem podvědomí nás nevědomě ovlivňuje. Jde o to, postupně vše vytáhnout na světlo a zpracovat.

Já si to uvědomovala už tenkrát, ten muž zčásti také. Protože jedna z jeho masek byla „duchovno a ezoterika“. Dovedl o tomto tématu mluvit, kladl mi otázky a mne by ani ve snu nenapadlo, čím se tento tak zvláštní muž živí. Kdykoli jsem se ho zeptala na něco konkrétnějšího, narazila jsem na zeď mlčení nebo mlžení. Ale nebojte, nic se mi tenkrát nestalo, byť se ta myšlenka nabízí. Jen jsem toho chlapa jako horu svázala a pořádně seřezala. Přesně tak, jak si přál.

Jak šel čas, jak se měnily mé podmínky, dařilo se mi vystupovat z „bahna“, ve kterém jsem uvízla až po krk, a jednou jsem mohla říci dost! A ze dne na den svou profi dráhu ukončila, protože konečně jsem našla práci jinou.

S tím mužem, jako jediným z mála, jsem zůstala v kontaktu, občas mi napsal sms s dotazem, jak se mám. A za mnoho let jsme se setkali osobně, když zavítal do mého rodného kraje, kam jsem se nakonec při všech těch změnách, na kterých jsem intenzivně pracovala, přestěhovala.

A začal se víc a více otvírat, dokonce mi prozradil i svůj facebookový profil. Když jsem si ho zběžně prohlížela, velmi mne zarazila jedna jeho fotka. Jako bych ji už někdy viděla a jakoby ke mně mluvila zcela jasnou řečí – jsem mafián, zločinec, pozor na mne! O tom, jak ta fotka na mne působí, jsem mu řekla a tehdy jsem získala jeho plnou důvěru – prý jsem jediná, kdo to poznal. Fotka totiž byla pořízena těsně po jeho propuštění z vyšetřovací vazby.

Pak mi konečně řekl svůj příběh. Zjednodušeně, živil se podvody a přišel si tak na velkou spoustu peněz. Do chvíle, než se ucho utrhlo a on skončil ve vazbě. Jenže shodou náhod – i když nic není náhoda a svou budoucnost si tvoříme zločiny i laskavostmi, prostě se stalo, že jej neodsoudili, ale naopak propustili na svobodu.

Tenkrát si plně uvědomil, že od osudu, života, Boha, jedno jak „to“ pojmenujeme, dostal druhou šanci. A on se rozhodl tuto šanci plně využít. Změnil svůj život, nechal se pokřtít a začal pracovat ve službě lidem.

Zdá se vám to neuvěřitelné?! Mně zprvu také. Ale je to tak. Možná že někde na počátku byl můj výprask, o kterém mi pak napsal, že díky němu si uvědomil, že sny a skutečná realita se od sebe značně liší. Ta bolest, kterou jsem mu způsobila, se dotkla určité části jeho mysli. Nikdo totiž není ve své podstatě jen zlý, každý máme i tu čistou, zdravou část, kterou však ze strachu ze zranění a bolesti zakrýváme nejrůznějšími maskami.

Já měla strach, že život ve velkoměstě bez prostředků nezvládnu. A tak jsem si nasadila masku dominy. On chtěl být přijímaný a bohatý, proto měl masku tajemného muže, kterou zakrýval jinou masku, masku zločince. Když jsem si tu svou sundala, zůstala mi sice těžká a temná zkušenost, ale díky tomu jsem dnes schopna vidět za masky druhých s vědomím, že jsou to jen masky.

Po nedávném zážitku v Bosně a Medžugorje, kde jsem prožila několik zázraků, dokážu za těmi maskami vidět skutečnou krásu a vznešenost lidství.

I v tom muži se skrývá a on poctivě pracuje na tom, aby se k ní dostal. Před pár dny mi totiž napsal, že „čistí svůj štít“. A já mu odpověděla, že až svůj štít vyčistí, bude jej moci odložit, protože zjistí, že už jej k ničemu nepotřebuje. Že se nepotřebuje chránit, protože jeho přirozená ochrana bude jeho čistota, která jej, nás všechny, propojuje s tím, co nás přesahuje. A to je ta nejlepší a největší ochrana na světě.

Vím, že tento silný muž to dokáže. A věřím, že podobně jako pochopil on a našel odvahu a sílu měnit svůj život, je a bude čím dál více jemu podobných. Těch, kteří doopravdy čistí své štíty, sundávají masky a stávají se tím, kým doopravdy jsou. Krásnými, vznešenými a milujícími lidmi, kteří budoucnost tvoří svou laskavostí. A posilují tak síť, kterou jsme všichni vzájemně propojeni skrze energii života.

Toto přeji nám všem do nastávajícího nového roku 2020. Odvahu žít bez masek v napojení na univerzální lásku. 

A jestli vás zajímá, jak se „rodí“ taková domina, přečtěte se mou autobiografii v podobě e-knihy „Všechny odstíny temnoty, aneb příběh o návratu do světla“. Dozvíte se z ní třeba, že zvládnout se dá i to, co na první pohled vypadá k nepřežití. Že v té nejhlubší temnotě se skrývá to největší světlo poznání. A že čím hlouběji klesneme, tím výše můžeme jednou vystoupat…