Už když jsem psala část první, věděla jsem, že bude mít pokračování… něco potřebovalo dočistit… Moc dobře totiž znám ty energie, kterým říkám Satan, Démon, Lucifer. Jsou to lidské vlastnosti jako je prolhanost, chamtivost, sobectví, přetvářka, pomstychtivost, lenost, zbabělost, atd. A čím jsou silnější, čím více je lidé žijí, tím silněji vytváří entitu, egregor… energetické uskupení, které si postupem času jakoby začne žít svým vlastním životem.

Vím, že většinu z těch vlastností jsem měla i já, tedy vlastně mám je stále, jsou součástí každého z nás. Jen někoho ovládají a někdo ovládá je – a tím se stávají buďto zlým pánem, nebo dobrým sluhou. A také mi bylo jasné, že ten můj počin, kdy jsem zveřejnila předchozí text, nezůstane bez odezvy a přijde pomsta… Satan se tak snadno nevzdává a pomsta je jeden z jeho nejoblíbenějších nástrojů.

Není tedy divu, že přišla ve chvíli, kdy jsem se cítila naprosto báječně. Když mi existence dala nakouknout do 5D a já si lítala jako na super dobrém tripu. Stalo se to skrze bytost, mně velmi blízkou, které jsem otevřela své srdce. Společně jsme trávily dny, kdy vše bylo uzavřené, vzájemně jsme se podporovaly a držely. Ale zničeho nic mi napsala, že se rozhodli jít s manželem dát si to, co jim „vrátí“ svobodu cestovat. Hned mě napadlo, je to tady, ďáblova pomsta! Přišla oklikou a zasáhla přesně tam, kde jsem byla ještě zranitelná. Když nás zradí někdo, komu jsme doposud bezmezně věřili, pak to nemůže nechat člověka chladným i kdyby se snažil sebevíc.

Proběhla mnou vlna emocí. Nejprve šok a pak jsem sklouzla do sebelítosti a role oběti. Dokonce jsem přemýšlela, že si to půjdu dát píchnout také, abych co nejdříve umřela. Je mi totiž jasné, že pro mé tělo a citlivé vědomí, by to byla konečná. Ten stav oběti tentokrát trval přesně 3 hodiny. Pak jsem se vrátila do svého středu a plně si uvědomila, co se děje.

A aby toho nebylo málo, uvědomila jsem si další souvislost, něco jako podpis a potvrzení, odkud vítr vane. Ta žena má totiž v datu narození 3 šestky! Celé roky jsem to přecházela, protože vím, že v jádru je to velmi laskavá bytost. Jenže její vysvětlení, proč si nechá píchnout něco, co jsme společně vnímaly jako nástroj, který odpojuje lidi od jejich podstaty, bylo tak absurdní, že jediné relevantní vysvětlení přicházelo skrze ten podpis, skrze číslo se třemi šestkami.

Když se mi pak podařilo plně se vrátit do svého středu a opět navýšit své vibrace tak, abych byla schopna cítit k ní lásku bez podmínek, hned jsem uhodila na Satana: „To je tvoje práce, viď!?“ Odpovědí mi bylo jen uchechtnutí…

A vzápětí se mi ukázal v celé své kráse. Svým vnitřním zrakem jsem uviděla bytost velkých rozměrů, oháknutého podle nejmodernějších trendů, prostě něco hodně silného a charismatického. Ale i tak jsem se rozhodla podat si ho:

„Když jsem ve svém středu, musíš mi sloužit, je to tak?“

„Ano“, odpověděl neochotně.

„A evidentně se ti dobře daří? Jsi při síle a zřejmě ti nic nechybí?!“

„No, však mi lidé dobrovolně svou sílu odevzdávají.“

„Ale jak je to možné?“

„Je to tak jednoduché…vždyť i Vy jste to málem udělala.“

„Ale já ti neuvěřila.“

„Ano, ale chtěla jste to vzdát… chtěla jste se vzdát sebe sama jen kvůli tomu, že někdo jiný mi podlehl. Je to stejně jednoduché, jako uvěřit lžím. Nemuset nic ŘEŠIT. Věřit, že ONI, někdo druhý to vyřeší za nás. A nebo věřit, že proti NIM nic nezmůžete… protože ONI jsou silnější. Na tuto svou lež a hru na ONI, jsem hodně pyšný. Vy lidé jste stále takoví slaboši. Myslíte si, jak jste chytří, lítáte do vesmíru, rozbíjíte atom, ale o sobě a o mně nevíte zhola nic.“

„Tak prrrr, se mnou takto mluvit nebudeš! Navíc já o sobě i o tobě vím docela dost! A velmi dobře vím, co ty jsi za zač!“

„Promiňte, Paní! Vy, a Vám podobní, kteří jste se mnou nenechali ovládnout, stojíte vysoko nade mnou. Na Vás já nemohu. Ale málem jsem Vás dostal… stačilo, kdybyste zůstala v té roli oběti. Škoda, Vy byste byla mé velké vítězství!!!“

„Já vím, došlo mi to tentokrát brzy. A proto jsem tvá velká prohra. Velmi dobře vím, že cesta k Pravdě není vůbec snadná. A vede skrze naše vlastní nitro, kde je plno stínů a temnoty, nastřádaných za celé věky naší existence. Projít tím vším, nepo…t se a neuhnout, to je velké téma dnešních dní.“

„Ano. A proto mam takové žně. Nikdy jsem v historii lidstva nebyl tak silný. Ani v době křižáckých válek, kdy lidé uvěřili, že zabíjí ve jménu boha. Že to bylo v mém jméně, mnohým dodnes nedošlo…no, ale netrvám na detailech. Tenkrát, ani dnes. Stačí mi, že lidé věří všem těm mým lžím, bojí se a dělají vše proto, aby mi předali svou sílu, svou duši. Protože o to mi jde. Nepustit je nade mne, k Bohu, ale udělat si z nich své otroky. Dělám to tak, že jim seberu, co je s Ním spojuje, tedy schopnost cítit a milovat. Nechám jim jen tělo mentální. Tělo emocionální se díky tomu novodobému „zázraku“, ke kterému jsem je také navedl já a který si jako o závod vpravují do sebe, začne postupně rozpadat, až zmizí úplně. A tím i schopnost člověka propojit se skrze duši a Ducha s Bohem. Tomu se říká vítězství hmoty nad duchem! MOJE velké vítězství!“

„Ty ses nějak rozpovídal. Ale víš co, ty jeden Satane… nekřič hop, protože jsi ještě nepřeskočil! Schválně, zajímá mě, jakou sílu máme my, co stojíme nad tebou a jsme skrze srdce spojeni s Bohem?“

„Mnooo, máte velikou sílu!“

„Jak velkou? Mluv!“

„Na jediného z vás je třeba více jak 150 tisíc nevědomých.“

„Hezký! Tak to je super zpráva! Určitě už je nás hodně!“

„Myslíte?“

„No, vždyť je tolik koučů, guruů, učitelů, průvodců… a já nevím, jak si všichni ti duchovní říkají.“

Chachacha! Promiňte, omlouvám se! Už se nesměji. Takže vážně. Ten, kdo si neprošel peklem, kdo se mi nepodíval do tváře a nenašel odvahu říci mi – vidím tě, přijímám tě, miluje tě – ten NENÍ nade mnou! Tu odvahu říci mi miluji tě, mělo a má stále málo lidí. A nejen odvahu. Jde o pochopení něčeho tak prostého, jako je poznání a přijetí sebe sama komplexně. Takže mnozí raději studují, učí se nejrůznější techniky a o ty se opírají. Jenže to jim dává moc jen nad lidmi, kteří jim to věří. Ale ne nade mnou. Mě nikdo neočurá.“

„Mám s tebou shodný názor.“

„No, ale i tak je vás po celém světě docela dost. A navíc se to číslo pomalu blíží kritickému bodu. Naštěstí si mnozí z vás svou sílu vůbec neuvědomují. Což je dobře, protože když by si jí byli vědomi všichni co už vědomí jsou, včetně těch, co ještě přibudou, brzy by se spustil proces podobný jadernému štěpení a vaše energie by smetla mě i veškeré mé doposud tak pracně vybudované dílo globální lži. Takže teď jen doufám, že všechny tyto informace si necháte pro sebe. Jsou to totiž informace obrovské hodnoty… uvědomte si to! Vy jediná je nyní ode mě máte! Jste tím naprosto výjimečná, má Paní!“

„Víš co, nech si toho mazání medu! Jsou i jiní, které musíš poslouchat a tuto informaci už určitě mají, takže tak naivní, abych ti skočila na lep, opravdu nejsem. Ale přesto – buď si naprosto jistý že právě pro tu jejich důležitou hodnotu ty informace zveřejním. A budu doufat, že se co nejdříve rozšíří mezi co nejvíce lidí. Jako víra a naděje, že stále nic není ztraceno.

A opovaž se, rozumíš, opovaž se mi ještě někdy v budoucnu podtrhnout nohy tak, jak jsi to nedávno udělal! A neříkám to proto, že bych se tě bála, ale proto, že už moc dobře vím, že nesmíš jít přes mé rozhodnutí! To můžeš udělat jen těm, kdo tě ještě potřebují k pochopení, nebo probuzení.