Dnes v noci jsem zase měla rande s Bohem. Opět neplánované. Můj pejsek mne štěkotem probudil z hlubokého spánku a já pak už nemohla usnout. Dobře udělal, protože to, co jsem se dozvěděla, bylo nesmírně zajímavé. A abych nic podstatného nezapomněla, rozhodla jsem se vše hned po ránu sepsat.

Nejprve jsem se jen převalovala na posteli a rozhodla se ten získaný čas věnovat modlitbě. S láskou jsem vzpomínala na všechny své muže, hlavně na ty, kteří mi ublížili a kterým jsem určitě ublížila i já. Odpouštěla jsem jim i sobě a posílala lásku nám všem.

A pak jsem uslyšela ten známý hlas: „Dobře to děláš, děvče!“

Místo pozdravu jsem se hloupě zeptala: „Bože, jsi to ty? Vlastně já vím, že ano. Jsem moc ráda, že tu jsi, mám pro tebe spoustu otázek. Ale úplně nejvíce mne zajímají dvě.“

„Sem s nimi!“

„Bože, kdo, nebo co vlastně jsi? Stále pátrám v moudrých knihách, ptám se lidí, chodím na církevní setkání, ale stále si nejsem jista.“

„Pokusím se ti to vysvětlit. Už minule jsem ti říkal, že jsem vše, co je. Vše stvořené. Já jsem celý Vesmír. Vy jste si vytvořili pěkný symbol nekonečna, ležatou osmičku a i to jsem já. Jsem energie všeho stvořeného. Už i věda mne konečně začíná brát na milost, protože zjišťuje, že vše co je, je energie.

Ta energie má různé vibrace a frekvence. Je to, jako když si pustíš rádio a ladíš různé stanice, každá je na jiné frekvenci. Takže jiné vibrace má pevná hmota, jiné třeba voda, vzduch, myšlenky, emoce…a tak dále. Rozumíš mi?“

„Ano, chápu. Ale jak je to konkrétně s tebou. Každý tvrdí něco jiného, těch informací je tolik, nevím, čemu věřit.“

„Věř jen sama sobě a svým pocitům. Každý věří tomu, co odpovídá jeho stupni poznání. Představ si mne třeba takto. Jsem nesmírně vzdělaný a moudrý učitel, který vyučuje na vysoké škole. Jsem schopen vyučovat i v mateřské školce, jen svou výuku přizpůsobím myšlení malých dětí. A můžu učit i na škole základní, střední. Prostě mám vědění tak obsáhlé, že zvládnu předávat poznání komukoli. Není ani divu, vždyť vše stvořené pochází ode mne“, usmál se a já s ním. „Jen mne mrzí, když musím dávat pětky…“ odmlčel se vzápětí nato.

„Ale to není všechno. Toto je ve světě hmotném, třídimenzionálním. Jenže já stvořil a tvořím další a další dimenze. A i to je možné si představit jako školství zde na zemi, jen poněkud složitější. Hodně složitější…V každé dimenzi pomáhám rozšiřovat Vědomí na té úrovni, do jaké dospělo. Už tomu aspoň trochu rozumíš?“

„Ano. A je možné, abych se v tomto hmotném těle dostala vibračně tak daleko, že bych zachytila nebo se rovnou naladila na vibrace dejme tomu Páté dimenze? O ní se teď hodně mluví, četla jsem o ní i v Celestýnském proroctví. Ale po tvých slovech si nejsem moc jista.“

„I to lze. Jako lidstvo jste se právě dostali do přelomové doby, kdy se mnohým probouzí další geny v DNA a to způsobuje rozšiřování Vědomí, ladění se na vyšší a vyšší frekvence, než bylo doposud možné.

A teď ti odpovím i na tvou druhou otázku. Nezlob se, prostě vím, nač se chceš ptát“, opět se usmál a já se velmi ráda přidala. „Super, aspoň nemusím nic vysvětlovat“.

„Stvořil jsem vás jako dokonalé a jedinečné bytosti. Jenže vy svá fyzická těla nepoužíváte správně. Sklouzáváte čím dál více do hmoty, vibračně klesáte tak, že to vaše duše, skrze které jste propojeni se mnou, už nejsou schopné nést. A pak trpíte a zlobíte se na mne, jak vaše utrpení mohu dovolovat. Jen někteří chápou, pracují na sobě, nepřipoutávají se ke hmotě, nebudují svá ega, ale poctivě rozšiřují své Vědomí a otvírají srdce.

Ode mne máte tělo, které je schopno fyzické lásky, milování. Ale vy jste i z tohoto posvátného aktu, který má dvě funkce, udělali pouhý reprodukční systém a sex. Zplození nového hmotného těla, do kterého může vstupovat moje Vědomí je v podstatě zázrak, který si však mnozí  neuvědomují. Ani to, že druhá základní funkce vašeho těla je rozšiřování tohoto Vědomí skrze milování.

To je to, co jsi ve svém textu nazvala Vědomé milování. Je to ta nejkrásnější a nejsnazší cesta, jak se v milostném aktu pomocí orgasmu ladit na vyšší a vyšší vibrace, otvírat své Vědomí a srdce. Skrze milovaného partnera se pomalu spojovat se mnou, probouzet další a další spící geny, až do čísla 12. To je nejvyšší množství, kterého jsou vaše fyzická těla schopna docílit, a které máte uloženy ve svém genotypu.

Jenže vy celé věky děláte pravý opak, usilovnou nevědomou prací na sobě jste je postupně všechny geny uspali a s tím i sami sebe. Zbyly vám jen čtyři funkční. 

Vědomé milování je můj dar, abych vám usnadnil přechody z hmotného světa do duchovního, které jste vy od sebe zcela oddělili, duchovno či duševno jste dali do rukou kněžím nebo psychiatrům a v materiálním světě uctíváte sex, který čím dál více sklouzává do porna a temnoty.

Mimochodem, víš, proč jsem si tě vybral pro právě pro tuto misi týkající se démonů a sexuality?“

„Tak to absolutně netuším!“

„Protože tys na mne nikdy nezapomněla. A i když jsi byla hodně hluboko v temnotě, když jsi dělala Dominu, ty jediná jsi svým klientům povídala o mně, Bohu. Proto jsem tě nasměroval na Tantru a pak dál a dál. A i když tě to bolelo, nikdy ses nevzdala, naopak své Vědomí neustále rozšiřuješ a posouváš dál, blíže ke mně.

A dál piš své materiály o Vědomém milování, aby se další lidé mohli začít probouzet. Mnozí na tyto informace čekají, vím to, jen mne zatím neslyší, tak jako ty. Spoustu podstatných informací už máš zpracovaných, a když si nebudeš vědět rady, stačí se jen zeptat, víš, že jsem stále s tebou.“

„Já vím, děkuji ti a jsem za to neskonale vděčná.“

„A teď už jdi spát, čeká tě ještě spousta práce. Dobrou noc, dítě moje.“

Nevím, zda jsem vůbec odpověděla, protože když jsem se znovu probudila, právě začalo svítat.

A tak si říkám, nebyl to všechno nakonec jenom sen?