Zážitků a energií, které se mne dotkly během cesty do Bosny a Hercegoviny, bylo tolik, že jsem se rozhodla uchopit je komplexně, dát jim určitou časovou posloupnost a z pocitů a nejdůležitějších dojmů vytvořit příběh.

Když jsem se před několika lety dozvěděla o objevu pyramid v Bosně, okamžitě jsem si byla jistá, že se k nim jednou vypravím. Trvalo to déle, než jsem si původně myslela, ale nakonec se podařilo.

V podstatě mne k rozhodnutí přiměla velmi silná energie Pepy Šálka, u kterého jsem byla na konzultaci ohledně svého restartu.

Byla jsem totiž už hodně vyčerpaná, unavená neustálou prací a psaním, a sama jsem si blokovala energii. Až jsem se jednou rozzlobila a řekla si dost, takto to už dál nejde! A dobře jsem udělala, nejen že jsem dostala zásadní info, jak pracovat se svou myslí, ale současně jsme spolu naplánovali i výpravu do Bosny a Hercegoviny. A přesně za týden jsme vyrazili.

Už cesta tam byla zajímavá. Setkat se na dálnici kousek za Olomoucí s něčím, co jednoznačně vypadalo jako UFO, mne naladilo na věci mezi nebem a zemí a ten pocit pak přetrvával celou cestu. Mimo jiné jsem si také vzpomněla na vyprávění muže, kterého jsem potkala v Kanadě a který mi popisoval podobné zážitky. I na to, jak neuvěřil mé zprávě a mně to pak na dlouhou dobu ublížilo. Dnes jsem naštěstí o pár let starší a zkušenější a svůj život stavím na svých zkušenostech a ne na názorech jiných. Tento příběh o setkání s UFO v Kanadě popisuji ve své eknize „Všechny odstíny temnoty“.

Do Bosny jsme dorazili brzy ráno, na benzince vypili kafe, a  ve městečku Zavidoviči jsem se poprvé setkala s kamennými koulemi. Intenzivní energii jsem cítila až u té veliké, a pak u kamene, kterému se říká „lebka mimozemšťana“. Ty energie mne moc nezaujaly, snad proto, že jsem po celonoční cestě byla přece jen unavená. Ale později mi došlo, že to vše byla jen příprava na to, co se dělo pak.

Pyramida Slunce ve městě Visoko nás přivítala zapadajícím sluncem a také prostorem, který se otevřel jen pro nás. Zajímavé totiž bylo, že když jsme dorazili na vrchol, procházelo se tam několik lidí. A ti všichni při našem příchodu okamžitě zmizeli. Takže jsme tam zůstali asi půl hodiny naprosto sami, nikým nerušeni a mohli v klidu meditovat. Ve chvíli, kdy jsme skončili, přesně v tu chvíli tam zase začali přicházet další lidé.

Moje meditace na samém vrcholu pyramidy byla nesmírně silná a hluboká. Našla jsem si takové místo, že mi zapadající slunce svítilo přímo do tváře a vnímala vše, co ke mně přicházelo. Propadla jsem se do zvláštního transu, ze kterého jsem se pak dlouho dostávala, protože mi bylo moc krásně.

Viděla jsem svým vnitřním zrakem kolmé paprsky energie vycházející z jejího vrcholu a zároveň jsem vnímala energie horizontální, které se rozprostíraly jako neviditelná energetická síť, vzájemně se propojující s energiemi pyramid po celé naší planetě.

Tato síť je zdrojem neomezené, vysoko vibrační energie, která je dostupná všem, kdo jsou na ni svým fyzickým tělem připraveni.

Přišla mi i informace, že je to síť, která dokáže lidstvo i vše živé ochránit před vibracemi a frekvencemi sítí 5G, jen je třeba udržovat vlastní vysoké vibrace.

Pyramida Slunce je nejvyšší, a také údajně nejstarší na celé planetě, a je součástí celého komplexu – pyramidy Země, Měsíce, Lásky a Draka, které vzájemně propojuje podzemní jezero a také tunely. Ty před zhruba 30 tisíci lety nejprve vytvořila nějaká neznámá civilizace, aby je za nějakou dobu zase zasypala.

Když jsem si uvědomila všechny živly, které jsou zde zastoupeny, tedy Země, Voda Vzduch, Oheň a Éter, došlo mi, že to není jen tak. A  je to právě to, co spouští celý proces aktivace energie v jednotlivci.

Probuzení vědomí v mysli a probuzení lásky v srdci člověka, toto při vědomém spojení se sebou a energiemi pyramid vytváří proces, kdy se energie vzájemně prolnou a následně se neustále navyšují, pokud člověk sám tento proces nezastaví.

My, lidé, jsme propojením mezi nebem a zemí, mezi světem hmotným a duchovním, poznaným a neprojeveným. A je třeba tyto frekvence stále navyšovat. Kvůli zdraví vlastnímu i kvůli zdraví celé naší civilizace a Planety.

Pyramida Měsíce

Na pyramidě Měsíce, která má silnou Jinovou energi není tak úžasný rozhled, jako na Jangové pyramidě Slunce, protože nese úplně jiné informace. Jsou to energie zvnitřnění a ponoru do prostoru bez času… do prostoru, kde se vše děje současně, vše je vzájemně propojeno, nic není mimo. Je to prostor pro vnímání skutečné Jednoty.

Chvíli jsem po vrcholu této pyramidy chodila a čekala, až si mne opět nějaké místo vybere a přitáhne, podobně jako na pyramidě Slunce.

Stalo se, posadila jsem se na kámen, ze kterého jsem nejdříve smetla listí, protože jím byl téměř celý zakrytý a začala se nořit do sebe, klidu, ticha a meditace.

Ale pak mne vyrušil můj pejsek, který mne i den předtím uzemňoval, abych příliš neulítla. Něco mne přinutilo podívat se na kámen, na kterém jsem seděla a nevěřila jsem svým očím! Nebyl to žádný obyčejný kámen, ale byly na něm symboly, z nichž jeden vypadal jako pyramida se sluncem a tunelem, druhý jako dlažba, kterou jsem před chvíli viděla v místě, kde probíhaly výzkumy a ještě jiné, pro mne doteď nerozpoznané symboly.

Pro jistotu jsem odhrnula listí z dalších kamenů, ale tam už nic takového nebylo. Jen na tom mém, který byl rozdělen na dvě nestejné poloviny. Při bližším zkoumání jsem ještě na tom větším kameni našla něco, co vypadalo jako runy, jeden symbol vypadal jako blesk, druhý jako poloviční šíp a poslední jako kruh s tečkou uprostřed.

Koukala jsem na to nevěřícně a jen lapala po dechu. A vzpomněla jsem si na příběh z mé poslední eknihy „Prozradím ti další tajemství“, který jsem v autě vyprávěla svým spolucestujícím. Popisuji v něm myšlenku, která mne napadla v souvislosti s poselstvím egyptské Cheopsovy pyramidy a spočívá v tom, že jsme ji postavili my sami. My sami jsme se z budoucnosti vrátili do minulosti, abychom zde pro sebe zanechali poselství v podobě symbolů a pyramid na dobu, až to budeme nejvíce potřebovat a budeme schopni tyto symboly číst a rozumět jim. A ta doba právě teď nastala.

Četla jsem symboly, které jsem pro sebe zanechala v daleké minulosti, protože jsem se vrátila z budoucnosti časovými portály, o kterých vím, že jimi v budoucnosti už budeme umět vědomě procházet.

Je to tak trochu podobný princip, jako rodinné konstelace, kde v přítomnosti přenastavujeme minulost tím, že ji pochopíme…

 Medžugorje, Hora Kříže a Hora Zjevení

Na Horu Kříže v Medžugorje jsem další den vyběhla téměř bez zastavení. Byť je cesta nahoru naprosto příšerná, kdo tam někdy byl, nebo viděl fotky, ví, že je to nejen pořádný „krpál“, současně je terén samý kámen a člověk musí být velmi opatrný a sledovat kam šlape.

Celou cestu jsem odříkávala Zdravás Maria… A jakoby ta mantra, nebo chcete-li modlitba, zaměstnala můj rozum natolik, že Já jsem byla jen pozorovatelem, který vnímal tělo stoupající vzhůru.

Když jsem pak po dlouhém dni zalehla do peřin, objevila se mi v mysli Panna Marie, jejíž obrázek byl všude ve stáncích kolem cesty, a předala mi myšlenku, kterou jsem si pro jistotu ihned napsala. „Kdybyste věděli, jak moc vás miluji, a jakou nádheru a vznešenost ve vás vidím, plakali i smáli byste se zároveň.“

S touto myšlenkou jsem pak druhý den vyšlapala i na Horu Zjevení a setkala se tam se sochou Panny Marie. Vnímala jsem ji jako symbol energií, které ke mně přišly a které mi daly další, hluboký vhled a poznání.

To, co vidíme ve druhých, jsme my. Vidíme-li, jak jsou ubozí, špatní, nedostateční… je to náš odraz. My se povyšujeme, aniž by nám došlo, že současně protějšek ponížíme.

Dokážeme-li však v druhých i přes jejich negativní činy uvidět jejich vnitřní krásu a vznešenost, otvíráme tak svá srdce a spojujeme se se srdcem jejich v jednu velkou, čistou energii. Nikdo tak není ponížen a naopak se nesmírně začnou navyšovat energie všech zúčastněných. A je-li protějšek připraven, ucítí to, a začne se měnit se svého nitra.

Je to energie, kterou představuje Panna Marie, Matka Boží. Energie, která je vším, vše zahrnuje a vše obsahuje. Jemná, laskavá a soucitná, přitom nesmírně silná, která dokáže skutečné zázraky.

Je to energie, která má moc otvírat srdce.

Napojovat nás na naši vnímavost, laskavost a citlivost.

Energie Bohyně, která se vrací na svět, protože je ji nyní velmi třeba.

Energie protipólu mužské energie božství. Takže konečně začne být vše v rovnováze, harmonii a celku. Jednou přijde doba, kdy nikdo nebude víc, a nikdo nebude míň.

Protože energie Bohyně se začne spojovat s energií Boha.

Nejprve v každém jednotlivci, bez ohledu na pohlaví jako vnitřní žena a muž, a později v reálném, hmotném světě.

Žena a muž začnou spolupracovat, vědomě se milovat a svět se tak začne stávat rájem. Mnohem lepším a krásnějším, než jak nám předkládá jakákoli církev či náboženství, nebo materialistický konzumní systém.

Věřím tomu.

Vím to!

Protože už znovu nechci v budoucnosti žít v těžce indrustriálním světě bez citu a lásky, do kterého to civilizace v jednom cyklu trvajícím eony věků dopracovala, ze kterého jsem se společně s dalšími vrátila do minulosti, abych ji v tomto přítomném okamžiku, kdy se vše láme, a ocitli jsme na křižovatce, změnila na svět plný lásky a harmonie.

A se mnou všechny ostatní probouzející se a vědomé duše.

Po dokončení tohoto textu mi v souvislosti s energií pyramid do mysli vstoupilo ještě jedno tajemství. Ale to si nechám zase na příště. A nebo do další knihy.