Tentokrát jsem napsala poněkud jiný článek, než obvykle.cat-1796834_1920

Protože už se na to nemohu koukat. Nemohu se dívat na to, co se kolem nás děje.

Ale co vám vlastně chci sdělit? Mám ráda všechna zvířata, včetně psů a koček. A přiznám se, že už jsem doopravdy nasraná, omlouvám se za tu hrubost, ale jinak to nelze říci, jak se my, páni tvorstva, ke zvířatům chováme. Už jsme vyhubili stovky druhů, a jestli to tak půjde dál, zůstanou na světě jen kočky a psi… Jo, a pak ještě zvířata, kterým sofistikovaně říkáme „užitková“! Všechna ostatní, tedy ta, co nám nepřináší žádný užitek a zisk, svou systematickou „činností“ zlikvidujeme.

Prachy, prachy, prachy…to je to, oč v této civilizaci běží.

A proč nám zůstanou jen kočky a psi? Protože je prý milujeme. Protože si prý zaslouží, aby měli potomky…ano. Zaslouží si to. Jenže…

Díky našemu pokrytectví jsou už tak přemnožení, že jsou všude.

Ale dál fungují množírny, kde jsou zvířata degradována na pouhé „stroje“ na peníze…

Čím dál více zvířat se potuluje po ulicích a chcípá hlady. A množí se dál a dál geometrickou řadou, protože takto je příroda nastavila. Kočičky mohou mít mnoho koťátek několikrát za rok.

A přitom útulky a azyly praskají ve švech. Lidé, kteří nejsou lhostejní, ale mají srdce na pravém místě, se snaží všemožnými silami zachránit, co se dá. Ale vše má svou mez, jejich síly, kapacita útulků a finanční zdroje.

My si však dál zvesela pořizujeme nové a nové domácí mazlíčky. A když nás přestanou bavit, tak je s klidným svědomím uvážeme v lese na řetěz, vyhodíme na ulici, malá kočičí nebo psí miminka „uklidíme“ do popelnice a klidně je všechny necháme umírat…To, že jim také dokážeme krutě ubližovat a mrzačit přidávám na hromadu toho, co naprosto nechápu. A pak ještě tvrdíme, že si zaslouží, množit se dál? Jako by jich už nebylo dost, co trpí!

Nechce se vám z toho zvracet? Mně ano!

Co jsme to za lidi? Kam jsme to zašli? Co to máme za pokřivenou morálku?!

dog-142668_640

A tak jsem se sama za sebe rozhodla, něco s tím už začít dělat!

První krok byl, že jsem ze svého nepatrného invalidního důchodu poslala peníze konkrétnímu kočičímu útulku, o kterém vím, že má transparentní účet a paní, která ho vede, se o kočičky stará, jak jen to jde.

Druhý můj krok byl ten, že jsem se rozhodla sponzorovat tento útulek 10 procenty ze zisku mé eKnihy.

Dále, jsem se spojila s paní, která má s touto problematikou veliké zkušenosti a zjistila další možnosti pomoci. Zde jsou některé z nich:

1. Obrátit se na úřady a začít tlačit na řešení této problematiky i shora a systémově, hlavně plošnou kastrací volně žijících zvířat. A nejen to, najít peníze na tuto práci, případně ji uzákonit.

2. Hledat sponzory, kteří by mohli poskytovat peníze stávající útulkům a azylům.

3. Obracet se na skupiny, které svou činností získávají peníze, které pak přerozdělují mezi útulky a azyly. Jejich činnost sledovat a podporovat – například akce www.catmania.cz.

4. Hledat další cesty, podle svých vlastních možností (práce, spolky, skupiny lidí, jednotlivci). Mnohé útulky také potřebují někoho, kdo by jim vytvořil webovou prezentaci, profily na sociálních sítích a pomáhal s technickým provozem, různými aukcemi, atd. Prostě vše, na co lidé pracující kolem zvířátek nemají čas a mnohdy ani patřičné znalosti.

5. Apelovat na lidi ve svém okolí, aby své kočičky nechávali kastrovat. Aby se postupně snížil jejich počet na mez, kdy každá, i ta v útulku, bude mít šanci najít svého majitele!!!

6. Nezavírat oči, před tím, co je tak strašné, až z toho normálního člověka bolí srdce, když vidí některé obrázky či videa, ale konat. Jakkoli, ale KONAT…Protože pokud budeme před problémem stále oči jen zavírat, jednou nám totálně přeroste přes hlavu. Takto totiž problémy fungují, čím déle je přehlížíme, tím je pak jejich řešení náročnější. A tato situace se už pomalu dostává do stavu, který by se dal označit jedním slovem – FATÁLNÍ. 

Uvědomme si také, že veškerým svým konáním vychováme naše děti. Ony moc dobře vidí, jak se my sami chováme a kopírují nás. Takže je to na nás, jaký příklad jim budeme dávat, zda z nich vyrostou laskaví a citliví lidé, nebo lhostejná monstra bez citu, ve světě plném opuštěných a „užitkových“ zvířat.

Je nás tolik lidí, stačilo by, aby se většině otevřely oči a každý přispěl dle svých možností. Velmi brzy by vše mohlo být naprosto jiné a náš svět by byl zase o kousek hezčí.

Proto jsem napsala tento text a proto konám.

Pokud s vámi můj text rezonuje, sdílejte a šiřte jej, prosím. A konejte.

Zde jsou konkrétní útulky, které jsou v hodně velké tísni. Jedná se o kočičky…na Facebooku najdete další, i ty psí…

https://www.facebook.com/jirina.skoumalova.1?fref=ts

https://www.facebook.com/groups/246526932112160/?fref=ts

https://www.facebook.com/AzylProOpusteneKockyLucky/?fref=ts

https://www.facebook.com/Ko%C4%8Di%C4%8D%C3%AD-spolek-Petronella-Kada%C5%88-426553614163287/?fref=ts

https://www.facebook.com/SpolekJasmina/?fref=ts

https://www.facebook.com/svetluska.svitavy?fref=ts

To je jen nepatrné množství z toho obrovského kvanta. A doporučuji – hledejte ve svém okolí. A ještě jednou zdůrazňuji, kastrovat kočičky a kocoury, kteří mají možnost běhat venku, jinak se totiž ta neustále narůstající se lavina, nikdy nezastaví.

Osobně mne napadl projekt, který by též mohl pomoci  – udělat projekt s názvem třeba „Nakrm svou kočičku, svého pejska“. Děti, které z nejrůznějších důvodů nemohou mít doma zvířátko, by skrze školu nebo rodiče posílaly určitou částku ze svého kapesného pro konkrétní zvířátko v útulku. Něco jako se praktikuje v Zoologických zahradách. Nejen že by pomáhaly konkrétně, současně by se učily soucitu  a lásce ke zvířatům…

Za všechny, kterých se to týká, předem z celého srdce děkuji. I když, ono se to týká nás všech, všichni jsme totiž součástí této země.

friends-1149841_1920-1

Komentáře

Nejnovější příspěvky

Jsem vypravěčka a vyprávím příběhy, které mi diktuje sám život. Jsou v nich aspekty jak vnější - viditelné, tak i ty skryté, které jsem se naučila vnímat. Píšu o tom, co jsem na vlastní kůži prožila - syndrom nechtěného a odmítnutého dítěte versus vztahy a sexualita, včetně stínů a démonů, které mne mým životem provázeli. Své poznání dávám do příběhů s nadějí a vírou, že jednou třeba pomohou někomu jinému. Můj příběh najdete zde>>

Zaujal vás můj článek? Chcete vědět více, například co nabízím?

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

E-book 500 odstínů temnoty

jako nahrávku v MP3 formátu namluvila Elli Staníková ze Svobodného vysílače,

kde se též před časem vysílal. 

You have Successfully Subscribed!

Share This